Be Ha Nguyen

Začala jsem nevinně, ve svém růžovém pokoji a s telefonem, se kterým jsem videa nejenom natáčela, ale i stříhala. Nepocházím ze zámožnější vrstvy, první fotoaparát přišel až po roce natáčení, tvrdě vydřenou prací u rodičů. Samé jedničky na vysvědčení byly samozřejmě podmínkou. 

S nedostatečnou technikou mě více trápila nedostatečná podpora ze strany přátel a spolužáků. Česká youtube scéna byla v roce 2013 v plenkách a obecně, pokud děláte cokoliv, čím vybočujete z davu, tak vás společnost automaticky nálepkuje jako podivína. Rok se s rokem sešel, zápal pro věc mě neopustil, já tvořila dál a nepřestala.

“Třeba se tím budu jednou živit.” 

“Třeba budu jednou v televizi, to budou rodiče koukat!”

Moje “skromná” přání se mi vyplnila. Doslova i předčila očekávání. Díky digitalizaci a možnosti sebevyjádření jsem vytvořila za necelých 5 let komunitu statisíců lidí, která sleduje každý můj krok na denní bází a která mi umožnila z mého koníčku udělat full time job, který mě nejenom naplňuje, motivuje ale je pro mě i jistým symbolem svobody.

Mediální svobody, kdy můžeme bez cenzury nahrávat prakticky cokoliv. Svobody slova, kdy náš hlas je vyslyšen. Svobody v cestování, kterou perfektně demonstrují fotky z letních dovolených. A nakonec i finanční svobody, která mi dodává jistou nezávislost na rodičích. 

Tvořte a dělejte co vás baví. Rady od přátel jsou drahé, mnohem cennější je vaše vlastní hlava. Kdybych tenkrát poslechla názor ostatních, pravděpodobně bych strávila letošní léto (jako každé jiné) za kasou v našem malém obchůdku na severu Čech. S rozepsanou bakalářkou v kapse. Možná bez životního směru. Možná i nešťastná.