Viet Do Pham
Proč jsem se stal právníkem? U mě je to trochu složitější. Jako malý jsem totiž chtěl být Supermanem, který zachraňuje svět, trenérem, který chytá Pokémony, nebo policistou, který honí padouchy na dálnici. Chtěl jsem být prostě tím, co zrovna letělo v televizi.
V době puberty mě chtěli rodiče konečně od televize odtáhnout. Jelikož jsem uměl česky i vietnamsky, brávali mě na úřady a vlastně všude, kde potřebovali překladatele. Jako téměř jediný banán v našem regionu na Těšínsku se moje pověst šířila mezi celou vietnamskou komunitou a já tak musel místo seriálů pravidelně chodit na úřady, k doktorům, na policejní stanice a vyřizovat všelijaké záležitosti pro své známé i neznámé. Přestože mě tyhle aktivity zpočátku moc netankovaly, postupně mi však přirostly k srdci – ani ne kvůli té práci samotné, ale kvůli tomu pocitu, že můžu poskytnout pomoc lidem, kteří ji opravdu potřebují a beze mě by toho nebyli sami schopni. Připadal jsem si trochu jako ten Superman, který zachraňuje svět. Moje práce jim sice životy nezachraňovala, ale mohla jejich životy při nejmenším zjednodušit. V tu chvíli jsem si řekl, že chci v budoucnu dělat práci, která bude přínosem pro ostatní lidi, přičemž právničina tomu docela odpovídala. Však já jsem už takovým právníkem fakticky byl. Za ta léta chození po úřadech, notářích a pracovištích cizinecké policie jsem se už slušně orientoval v právních předpisech. Navíc myšlenka, že se stanu jedním z prvních vietnamských právníků v ČR byla vzrušující. S pohledem upřeným ke svému cíli jsem tedy úspěšně absolvoval právnickou fakultu.
Dnes jsem právníkem a naplňuje mě ten pocit, když můžu někomu pomoct a zpříjemnit mu život tím, že dostane zpět své dítě, dostane řádně zaplaceno, koupí si první auto, odejde od hrozného operátora nebo si založí vlastní podnik a já tak můžu s nim stát u zrodu velkých věcí. Ano, přesně proto jsem právníkem. Nebo to bylo vlastně jinak. Když mi bylo 19, tak se začal vysílat seriál Suits (Kravaťáci). chci v životě dělat. Sedět v pohodlí kanceláře a brát velké peníze. Teď nevíte, čemu máte věřit, že? ☺





