Myslím si, že mým největším štěstím bylo se narodit liberálním rodičům, kterým bylo odjakživa ze srdce jedno, co budu ve svém životě dělat. Podporovali mě ve všem, co jsem chtěla, dělala; i co jsem všechno opustila. Vyrůstat v takovém prostředí bylo uvolňující a to byl základní předpoklad k tomu, proč jsem si vybrala umělečtější směr. Nemyslím si, že jsem se odjakživa chtěla věnovat designu nebo fotografii. Naopak, nikdy jsem v tom neměla jasno. To jsem si vybrala asi přirozeně, protože jsem cítila, že mohu. Že mohu být dál svobodná a svobodně se sebevyjadřovat. Že mohu cokoliv, co zrovna v tu chvíli chci, a nikdy jsem nemyslela na to, čím se budu živit nebo co bude moje profese. Mohu začít, s čím zrovna chci bez ohledu na zkušenosti nebo smysl. Není úžasné se od všeho odprostit a být jen v kontaktu sám se sebou? Vnímat svoje vlastní potřeby a přání? A prostě si je postupně splnit.
A tento postoj mám celý život a popsala bych to asi následovně. Ve 14 letech jsem se shodou několika náhod stala modelkou pro fotografy a s přestávkami tato činnost trvá už více než deset let. Byl to zásadní koníček, kde jsem potkala mnoho úžasných lidí a načerpala neskutečné množství inspirace. V 15 letech jsem nastoupila do Prahy a začala studovat oděvní design. O pět let později jsem obdržela Národní cenu za studentský design, pak jsem studovala fashion v zahraničí, kde jsem se dostala k designérovi, kterého obdivuji, abych se vzápětí zastavila a uvědomila si, že je čas odejít. A tak jsem po sedmi letech jen odsunula fashion design někam jinam a udělala po tolika letech prostor pro jiné činnosti. Ve svých 22 letech jsem začala pronikat do grafického designu a to tak, že jsem nastoupila rovnou do práce bez grafického vzdělání a s minimem znalostí. Vše se učila za pochodu od kolegů nebo sama. A aby toho nebylo málo, tak si k tomu přidala ještě fotografii a jak jinak, než opět bez fotografického vzdělání a s minimem znalostí. Fotografii se věnuji více než rok a dostala jsem se do bodu, kdy přemýšlím nad tím, zda mám kapacitu to ještě někam posunout mnohem dál, anebo jsem se už vyčerpala. V budoucnu cítím, že mě ještě čeká malba. Plátna jsem si už napnula.